Vrchol sezony je tady. Mistrovství světa v biatlonu začíná.
Na co se můžeme těšit?
Holmenkollen je určitě jeden z nejhezčích areálů světového biatlonu, Norové mají s biatlonem velké zkušenosti jako diváci i jako organizátoři a televizní tvůrci. Z pohledu organizace, průběhu, návštěvnosti a televizního přenosu očekávám nejvyšší kvalitu a silný zážitek z pohledu závodníků i z pohledu nás, diváků. Starost může dělat nevyzpytatelné počasí – Oslo v posledních dnech trápí mlhy, tak snad průběh šampionátu žádné extrémní povětrnostní podmínky nepokazí.
Program je tradiční už mnoho let: čeká nás 11 disciplín během 8 závodních dnů. Šampionát zahájí ve čtvrtek 3. 3. český miláček – smíšená štafeta, ve které obhajujeme zlato z loňského roku, ale sestava bude téměř jistě jiná (bez Ondřeje Moravce). V sobotu a v neděli jsou potom klasicky na programu sprinty a stíhačky. V pondělí a úterý jsou volné dny určené k regeneraci a lehkému tréninku. Ve středu a ve čtvrtek budou biatlonisté závodit ve své nejtradičnější disciplíně, vytrvalostním závodě, který se v posledních letech jezdí jen třikrát za sezonu. V pátek jedou ženy štafety, v sobotu potom muži. Celé mistrovství potom zakončí prestižní závody s hromadným startem v neděli 13. března odpoledne.
 |
| Kaisa Mäkäräinen (foto: Biathlonworld) |
Na mistrovství světa nebudou samozřejmě chybět žádné hvězdy světového poháru, snad s výjimkou Darjy Domračevové, která vynechává celou sezonu. Ole Einar Bjørndalen by tu rád zakončil svou bohatou kariéru nejlépe dalším cenným kovem do vlastní rekordní sbírky. Největší favority není třeba nějak představovat, jen namátkou: Martin Fourcade, Johannes Bø, Anton Šipulin, Simon Schempp, Tarjei Bø, mezi ženami Kaisa Mäkäräinen, Marie Dorin Habert, Gabriela Soukalová, Dorothea Wierer, Laura Dahlmeier...
Český tým
Největší českou by měla být vedoucí závodnice světového poháru Gabriela Soukalová. V této sezoně je fenomenální, s velkým náskokem vede v boji o žlutý trikot a velký křišťálový glóbus, má výbornou střeleckou formu, jejím nejhorším umístěním v sezoně je 9. místo! Přes to všechno působí stále skromně, respektive nepřipouští si svou dominanci mezi biatlonistkami, ale vnitřně se určitě na vrchol sezony soustředí a nějakou medaili by si jistě zasloužila. A já bych jí přál zlatou.
Veronika Vítková prožívá taky velmi povedenou sezonu, v průběžném hodnocení je na sedmém místě. Zatím se letos na pódium nepodívala, jejím maximem jsou dvě čtvrtá místa z Pokljuky, tak proč se na stupně neprobojovat zrovna během světového šampionátu? ;-)
Eva Puskarčíková a Lucie Charvátová stále spíš získávají zkušenosti, ale výsledkově se derou pořád výš. V biatlonu nic není nemožné, ale reálnou šanci na medaili mají obě hlavně ve štafetě.
Ondřej Moravec loni v Kontiolahti vybojoval kompletní medailovou sbírku, letos však během turné po Severní Americe onemocněl, během závěrečné přípravy měl další potíže, takže ideální jeho situace vůbec není. Do smíšené štafety by ani neměl nastoupit, tak snad bude o to víc motivovaný do individuálních závodů a zase nám ukáže, co všechno umí.
Michal Šlesingr je letos zdravotně úspěšnější, ale výsledkově je to v jeho podání spíše průměr. Někdy se mu dařilo, jindy ne. Na Holmenkollenu to snad bude spíš výš, před rokem ve Finsku bral v individuálních závodech 4., 5., 6., 7. a 14. místo.
Michal Krčmář se letos poprvé podíval do TOP 10 i na velké pódium pro šest nejlepších, v celkovém hodnocení je v elitní třicítce. Určitě bude chtít zajet nějaké pěkné výsledky a podívat se do závěrečného masáku, ve kterém právě vybojoval zatím životní 5. místo (v Ruhpoldingu).
V základním týmu je nakonec i zkušený Jaroslav Soukup, medailista z olympiády i světového šampionátu. Sezonou se spíše protrápil, ale dokázal svou formu opět vygradovat. Málem vyhrál závod IBU Cupu a jen málo mu chybělo i k evropskému titulu minulý týden v Ťumeni. Jarda ty medaile prostě umí, tak by mě jeho úspěch v Oslu snad ani nepřekvapil.
Šéftrenér Ondřej Rybář nakonec jako náhradníky nominoval mladé závodníky, loňské juniory Jessicu Jislovou a Adama Václavíka. Je možná trochu překvapení, že přednost nedostali zkušenější a srovnatelně výkonní závodníci Barbora Tomešová a Tomáš Krupčík, ale trenér zkrátka rozhodl takto. Důvodem může být i to, že role náhradníka je nevděčná, není v plánu, že bude závodit, ale připraven být musí. Samotná účast, byť právě v roli náhradníků, by měla být pro Adama a Jessicu velkou zkušeností a povzbuzením do další práce, jednou by měli být jedničkami reprezentace oni.
